Tomáš Baťa

*03 04 1876 – 12 07 1932

Zlínský podnikatel světového formátu, který dokázal vytvořit z řemesla průmyslové odvětví. Zlínská ševcovina dosáhla celosvětové popularity. Svět v třicátých letech minulého století věřil, že „baťovec“ znamená národnost.

Tomáš Baťa byl společensky odpovědným člověkem a vlastencem. Na místech, kde firma Baťa působila, rozvíjel celospolečenské zájmy. Budoval občanskou vybavenost měst, zdravotnictví, školství, sociální péči, kulturní a sportovní zázemí.

Firma Baťa byla založena v roce 1894 sourozenci Baťovými – Annou, Antonínem a Tomášem. Během let se podnikatelská činnost rozrostla do desítek oborů a napříč světovými kontinenty. Firma postupně začala exportovat celé továrny a zakládat vlastní průmyslová města.

„Úspěch životní závisí od množství nejrůznějších vědomostí a zkušeností v mnohém oboru. Znáti jednu věc dokonale ze všech stran, oblíbiti si jenom ji, věřit v ni a věnovat se jí mozkem a srdcem vytrvale bez výhrad, s myšlenkou jenom na ni uléhat, s myšlenkou na ni vstávat, poznat vše, co ji podrývá půdu, co ji škodí, krátce soustřediti se – to jest cesta k úspěchu.“

Osobnost Tomáše Bati

Životní filozofií Tomáše Bati bylo přijímat a překonávat výzvy. Jeho podnikatelské úspěchy nebyly podmíněny štěstím či náhodou, jeho výsledky byly odrazem kontinuální práce. Naučil se vnímat lidi a chápat jejich pocity, obavy i přání.

V rámci podnikání začal vytvářet příležitosti, aby se mohli i ostatní lidé realizovat. Naučil se, že v životě člověk nic nedostává zadarmo. Řídil se hlavní myšlenkou, že odvaha je polovina úspěchu, a pokud chce člověk něčeho dosáhnout, je potřeba pustit se do práce.

Soustředil se na řešení problémů, nikoliv na jejich existenci. Býval mírně neurotický, avšak věčný optimista. Jeho osobnost inspirovala druhé, a to zejména přirozenou otevřeností. Na začátku svého podnikání se setkal s takovou přemírou opovržení, že přestal toužit po uznání druhých, dokázal se ocenit sám. Neměl problém hovořit s vysoce postavenými lidi i s lidmi z velmi nuzných poměrů. Nikdy nehodnotil člověka podle majetkových poměrů, hodnotil jej podle odhodlání pracovat a osobní odvahy.

„Pro člověka, který chce a má vědomosti, není nic nemožné.“

Podnikatelská filozofie

Tomáš Baťa ve své firmě vyvíjel vlastní systém řízení, který byl založen na využití principů tzv. selského rozumu. Aplikoval pouze takové zásady a pravidla, která byl sám schopný přijmout. Nepoužíval oslovení zaměstnanec, ale spolupracovník. Sám říkal, že ve své práci žádné zaměstnance nechce, že zaměstnancem je člověk, který „musí pracovat“ a že žádná velká díla nevznikla, protože někdo musel, ale protože někdo chtěl. Přál si ve své firmě spolupracovníky a spolupodnikatele, lidi zainteresované do fungovaní firmy, odpovědné za úspěch i neúspěch a podílející se na zisku i ztrátě (jedna z firemních zásad).

Baťa nevěřil, že někdo bude pracovat lépe a více proto, aby se on měl lépe. Věřil však, že lidé budou odvádět kvalitnější a rychlejší práci, pokud budou mít z takového zlepšení sami užitek.

Od počátku se obklopoval odborníky v určité oblasti, naučil se spolupracovat a delegovat kompetence a odpovědnost za jednotlivá odvětí na schopné spolupracovníky. Pochopil, že firmu nemůže vybudovat sám.

„Obchodní úspěch je otázkou vítězství nad našimi slabostmi. Nepřítel našeho obchodního úspěchu sídlí v nás.“

Baťova filozofie služby

Jedno ze slov, které charakterizuje společně osobnost i pracovní poslání Tomáše Bati, je slovo služba. Sloužit podle Tomáše Bati znamenalo vykonávat cokoliv tím nejlepším způsobem a převzít odpovědnost za vlastní život. Jeho filozofie služby se rozdělovala na sedm úrovní. Ta první hovoří o službě sobě samému. Tomáš Baťa zastával názor, že člověk nemůže dávat druhým lidem a světu to, co sám nemá. Věřil, že každý člověk má nejprve posloužit sám sobě, naučit se vybudovat sebe, a následně může chtít měnit svět.

Další úrovně služby se zaměřovaly na vytváření vztahů s blízkými, spolupracovníky, zákazníky, firmou, veřejností i světem. Sloužit znamenalo pro Tomáše Baťu vědomě budovat tyto jednotlivé oblasti lidského života tím nejlepším způsobem a s maximální intenzitou.

Tomáš Baťa měl jedinečnou schopnost měnit myšlení lidí na základě svého osobního příkladu. Věřil, že trvale vychovávat je možné jen osobním příkladem a že pokud se zastaví růst šéfa, zastaví se celkově růst firmy.

„Svět se nám jeví takový, jaký se jej rozhodneme vidět. Co někdo vnímá jako křivdu a utrpení, jiný jako výzvy a příležitost. Každý z nás si sám tvoří brýle, přes které vidí svět. Ten je pořád stejný, jen ty brýle se mění.“